Brno, město netušených možností

Vyšlo: www.blisty.cz, 29.3. 2004.

Vedení Brna se rozhodlo pro rázný řez do dopravní struktury města. Hlavní železniční nádraží, které je již po desítky let uprostřed města, by mělo být přesunuto asi o 800 metrů na jih, až za současné autobusové nádraží Zvonařka. Vládnoucí koalice na brněnské radnici tím prokázala odvahu k přijetí zásadních rozhodnutí. Sporné je však to, v čí prospěch jsou tato rozhodnutí přijímána. Z rozpočtu města má být uvolněna částka 3 miliard na financování tohoto projektu. Sice se tím omezí či v budoucnu zcela zruší mnohé další investice v Brně (do školství, kultury a jiných veřejně prospěšných projektů), ale při omezených zdrojích je nutné stanovit priority. A to je skutečně naléhavé, protože ony 3 miliardy představují jen malou část nákladů, které jsou dnes odhadovány na miliard 28 či dokonce 30! A to se v projektu zatím nepočítají náklady na prodloužení tramvajové linky, které představují dalších 10 miliard!

Na celém projektu je ovšem pozoruhodné, že proti němu protestují jak někteří dopravní specialisté, tak samotné vedení Českých drah, které v odsunu nádraží z centra a z bezprostředního dosahu tramvajových tratí vidí nebezpečí, jež může vést ke ztrátě části zákazníků. Pro občany se zhorší dopravní dostupnost nového vlakového nádraží. Podobné špatné zkušenosti se vzdáleným nádražím mají již s autobusovým nádražím Zvonařka. Na druhé straně počítá vládnoucí pravicová koalice s rozvojem podnikatelské zóny směrem na jih, s růstem cen pozemků, s vybudování zóny s bankami, hotely a luxusními apartmány.

Na celém projektu zaráží obtížný přístup veřejnosti k ekonomickým a technickým analýzám, což u tak velkého záměru, na několik generací ovlivňujícího život Brňanů, je přece jen zvláštní. Možná se celá věc vysvětlí, až bude zahájena propagační kampaň, na níž má město uvolnit 10 milionů korun. Ale propagační kampaň je přece jen něco zcela jiného než veřejná přístupnost podkladů, zdůvodňujících tak závažné rozhodnutí a tak enormní výdaje z kapes daňových poplatníků. Je skutečně podivuhodné, jak jsou orgány tak zvané samosprávy málo ochotny zveřejňovat podklady, na jejichž základě údajně činí svá rozhodnutí. Před rokem jsem čtenáře Britských listů informoval o jiné brněnské kauze, v níž šlo o výstavbu lyžařského svahu uprostřed města (viz ZDE), kde nakonec musel jeden z opozičních zastupitelů města p. Vlašín odnést podkladovou studii proti vůli úředníků a téměř „ilegálně“ si ji okopírovat, aby ji mohl dát k dispozici občanským aktivistům. A to šlo jen! o nějakých 60 milionů z obecních peněz. Jak se zdá, byli místní občané tenkrát ve svém odporu úspěšní, plán na výstavbu sjezdovky šel do archívu a je málo pravděpodobné, že by jej ještě někdo odtud vynesl na světlo.

Další podobnou zkušeností brněnské veřejnosti s rozhodováním jejich zastupitelů je výstavba multifunkčního centra Špalíček, která vyvolala mnoho protestů, když hypermoderní projekt byl zasazen do prostředí tvořeného fasádami historických domů. Tento nesoulad stavby s jeho okolím dokonce vyprovokoval jednoho brněnského studenta architektury k házení rajčat po primátorovi v okamžiku slavnostního otevírání tohoto centra.

Tyto a podobné případy vyvolaly mezi brněnskými občany jistou mírou ostražitosti vůči záměrům jejich vlastní radnice. V případě tak obrovské stavby, ovlivňující život občanů na více než jednu generaci svou existencí a na více jak 20 let svou stavební činností v centru města, pak již tato ostražitost vyústila ve vznik koalice několika nevládních organizací, které zahájily kampaň za vypsání referenda k této otázce. Na webových stránkách této koalice ZDE lze také nalézt podrobné informace o jejich členech, podpisových místech, na nichž je možné podepisovat petiční archy žádající vypsání referenda, důležitá stanoviska architektů a dopravních odborníků.

Pro čtenáře těchto řádků dodávám, že toto referendum je podle stávajících zákonů možné a k jeho vyhlášení stačí organizátorům sesbírat necelých 20 000 podpisů do začátku června. To by neměl být tak velký problém ve městě s více než 387 000 obyvateli. Jistou potíž představuje nedostatek finančních zdrojů a dobrovolníků na sběr podpisů. Ale to není nic tak zásadního, aby to nemohlo být překonáno.

Pochopitelně, takové referendum, to není jen samotný akt hlasování. Je zřejmé, že pokud se podaří získat potřebný počet podpisů, k dnešnímu dni je jich něco přes 3000, začne teprve opravdová diskuse. Radnice bude muset přestat tajit své podklady a bude muset připustit, aby byly přezkoumány i těmi odborníky, kteří s přesunem nádraží nesouhlasí, a samozřejmě i širokou a zainteresovanou veřejností. Pokud by toto radnice neučinila, vystavila by se vážnému nebezpečí, že referendum prohraje. Systém utajování, které má pomoci úředníkům a na radnici vládnoucí koalici prosazovat jejich zájmy za zády občanů, by se v tomto případě obrátil proti nim.

A zde můžeme vidět první klíčový význam tohoto nástroje přímé demokracie. Zákulisní praktiky, manipulace veřejností na základě propagandistických materiálů jednostranně šířených jen zastánci stanoviska radnice, jsou přinejmenším silně omezeny, v řadě případů však dokonce i zcela vyloučeny.

Druhý význam přímé demokracie se projevuje v nutnosti diskusí, v nichž jednotlivé strany mají možnost, v případě radnice je spíše na místě říci, že tato strana je donucena, veřejně obhajovat své stanovisko ve sporu s oponenty. A jelikož je tento spor rozhodnut následujícím hlasováním občanů v referendu, nemůže se jednat jen o spor akademický, odehrávající se v nějaké abstraktní rovině, ale musí při něm padat věcné a dobře podložené argumenty, které obstojí v kritice oponenta i přítomné veřejnosti. Takto se veřejnost dozvídá nejen věcné důvodu pro to či ono rozhodnutí, ale sama vstupuje do sporu, je nucena zvažovat své rozhodnutí, které každý občan učiní v den referenda, a tím vším přestává být jen pasivním a lhostejným objektem bez vztahu ke svému městu.

Třetí význam je ten, že učiněné rozhodnutí je skutečně rozhodnutím občanů města. A zvláště tímto přestávají být lhostejnými nocležníky, jen docházejícími za účelem přespání do svých bytů, a stávají se skutečnými občany, obyvateli Brna a tvůrci jeho podoby.

Před časem probíhala na stránkách Britských listů diskuse o významu přímé demokracie. To, co připadá lidem přicházejícím ze zemí na západ od našich hranice zcela samozřejmé, zdá se našim elitářům, kteří ještě sní své císařské a královské sny, kacířstvím páchnoucím sírou a ohněm pekelným. Není třeba příliš zdůrazňovat, že naše sdělovací prostředky i intelektuální prostředí se brání diskusi o přímé demokracii, seč jen může. Jejich dosavadní taktika spočívala v ignorování a blokování všech informací, textů apod. na toto téma. Avšak i bez teorií, pronikající k nám z „upadlého“ Západu, se občané stále častěji chápou nástrojů přímé demokracie a prosazují svou vůli prostřednictvím referend. Viděli jsme to již v mnoha případech, a to například od obecních referend o úložištích jaderného odpadu, až po nyní vyhlášenou kampaň za brněnské referendum. Ignorování takto přestává fungovat. Pozice mocenských elit a jejich přisluhovačů začíná být ohrožována.

Brněnské referendum, a vlastně již samotná kampaň za jeho vypsání, jsou však něčím mimořádné. Poprvé v dějinách ČR se jedná o referendum v tak velkém městě. Jeho význam jako příkladu, zesílený jeho medializací, v případě tak velké akce zcela jistou, může proměnit politickou atmosféru v celé zemi. Pasivní a zcela zklamaní občané, jejichž velká část deklaruje svou nechuť k politice, nechodí k volbám a ztrácí veškerý zájem o věci veřejné, zde náhle mohou uvidět světlo na konci tunelu. Není nutné čekat na zázračnou politickou stranu, která za nás a ku našem prospěchu vše vyřeší. Ostatně bylo by to čekání věčné, neboť zázračné politické strany se vyskytují asi tak s touto frekvencí – jednou za věčnost. Občané sami mohou, a dokonce neváhám napsat, že jen oni jsou schopni, napravit politickou správu naší země tak, aby dbala zájmu a prospěchu svých občanů. A to je čtvrtý a rozhodující význam brněnského referenda. Je-li možné řešit metodami přímé demokracie, přímého rozhodování občanů problémy tak velkého města, jakým je Brno, je to jistě možné i ve všech ostatních obcích i v našem státě jako celku.

Kampaň za referendum v Brně sotva začala. Ale již nyní můžeme vidět její význam, překračující hranice města. Občanští aktivisté nyní nepracují jen pro sebe, dokonce ani ne jen pro brněnské občany. Jejich úsilí může přinést mimořádný užitek všem občanům naší republiky.

Rád bych proto poprosil všechny laskavé čtenáře, aby podpořili jejich úsilí, a to jakýmkoliv možným způsobem. Třebas i jen šířením informací o této mimořádné události.


Pokud se Vám tento článek líbí, doporučte jej!

google facebook Digg delicious reddit furl mrwong topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme stumble upon myspace twitter

© 2009 - www.valach.info, kontaktní formulář