Jaká minulost?

Literární noviny, 6.10. 2003, s. 2.

Vladimír Just volá ve svém sloupku po zachování vědomí minulosti. S tím je nutné souhlasit. Spor se však vede o to, jaký to obraz minulosti si máme připomínat?

Má to být obraz Čechů jako vrahů svých sudetských sousedů? Nebo naopak jako andělů bez poskvrny a hany? Či snad něco mezi tím? Vladimír Just se pokusil o tento vyváženější pohled. Upozorňuje, že případům vražd sudetských Němců na konci války a krátce po ní předcházela právě tato válka. A to nebyla obyčejná válka, můžeme-li vůbec slovo „obyčejná“ použít ve vztahu k válce. Válka rozpoutaná nacisty nemá totiž v moderních dějinách Evropy obdobu.

Hitler, hlavní tvůrce nacistické ideologie ve svém zrůdném spise Mein Kampf, kterého se mezi léty 1927 až 1933 prodalo více než 250 000 výtisků, hlásal, že oproti sentimentálním a lživým ideologiím osvícenství a evropského humanismu je nutné postavit „pravdivý“ výklad světa, jehož podstatou je boj, v němž „hyne vše slabé a nerozhodné“. „Boj je … vždy prostředkem k podpoře zdraví a odolnosti druhu.“ Druh či správněji rasa, a to především germánská rasa, je to, co vyjde vítězně z tohoto boje, z tohoto „bezohledného třídění dle síly a zdraví“ (zdůraznil M.V.). Jakékoliv křížení ras je „hřešením proti vůli věčného stvořitele“ a popírá přírodu. Rozhodně musí být odmítnuta „židovsky drzá a stejně tak hloupá námitka moderních pacifistů, totiž, „že člověk zdolává přírodu!“ Potud velký Adolf.

Tyto nekrofilní a nenávistné postoje byly nejen podstatou nacistické ideologie, ale především programem praktické činnosti. Každodenní atmosféra byla prosáknuta tímto kultem síly a smrti. V rozhlase byly předčítány a v novinách otiskovány seznamy nepřátel říše, kteří byli posláni do koncentračního tábora či rovnou popraveni. Ale již před nacistickým uchopením moci, se všude „vynořovali mrtvoly a pověsti o vrazích v hnědých košilích“ (Seibt).

Je děsivé, že tato praxe, ani jí předcházející nacistická ideologie nenašla mezi tehdejšími německými intelektuály žádného kritika, ale našla mnoho sympatizantů a obdivovatelů. Mimořádný úspěch zaznamenala především mezi právníky a lékaři. S postupem času pak ovládla většinu německých občanů.

A zde dělá V. Just přece jen chybu. Vedle Lidic, Ležák, ale také Javoříčka, Ploštiny, Prlova a dalších obcí na uzemí nynější ČR, vyhlazených nacisty, nelze postavit obce, kde byli po válce povražděni sudetští Němci tak, jak to činí on.

V každém národě se najdou zločinci i sadisté, kteří využijí příhodnou chvíli – poválečný chaos, moc, která se jim dostala do rukou, k dosažení svých cílů a uspokojení svých zvrácených potřeb. Nezaznamenal jsem však, že by toto vraždění v současných diskusích někdo obhajoval.

Co je však podstatné, tyto vraždy nebyly realizací státní ideologie uskutečňované státními orgány za souhlasu velké části občanů. A to je právě podstatný rozdíl od nacistického vyhlazování nesčíslného počtu vesnic po celé Evropě a od masového nacistického vyvražďování tzv. méněcenných ras. Mimochodem, braní a popravy rukojmích – 10 za každého Němce zabitého partizány – bylo běžnou nacistickou praxí.

K projevům násilí, ke zločinům na Němcích a kolaborantech docházelo spontánně po válce snad ve všech osvobozených zemích, ale v žádné z nich nebyl přijat program jejich fyzického vyhlazení. A to je podstatný rozdíl tvořící nesmazatelnou hranici mezi humanitou a nacismem. Proto také nelze činit Čechy jako národ kolektivně odpovědnými za tyto zločiny jedinců. Neboť ani já dnes nejsem odpovědný za kriminální chování některých našich občanů, stejně jako za ně není odpovědný Francouz či Němec.

Srovnáme-li chování českého národa s ostatními evropskými národy, a to od vzniku republiky v r. 1918 do současnosti, zjistíme, že patříme mezi ty s nejvyšší mírou humanity a demokracie. Na tom nic nemění ani nastolení komunistického totalitního režimu v r. 1948. Ostatně, nebýt nacismu a jím rozpoutané války, je velmi málo pravděpodobné, že bychom se ocitli ve sféře sovětského vlivu. A dokonce si dovolím odhadnout, že bez nacisty rozpoutané války by komunistická totalita u nás vůbec nevznikla. I když to je námět na jiný text.

Proto bychom nejen měli být, ale také zcela jistě můžeme být hrdými českými vlastenci. A to mě v těch nesčetných vystoupeních na téma našich zločinů právě chybí.


Pokud se Vám tento článek líbí, doporučte jej!

google facebook Digg delicious reddit furl mrwong topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme stumble upon myspace twitter

© 2009 - www.valach.info, kontaktní formulář